O Špicberkách
Souostroví Svalbard je jedním z nejnehostinnějších míst na Zemi. Tak se to aspoň píše v turistickém průvodci. Jiní tvrdí, že je těžké nepodlehnout kouzlu dalekého severu. Tak si vyberte…
Špicberky – norsky Svalbard – je souostroví ležící v Severním ledovém oceánu asi 650 km severně od Norska a jen 1300 km od severního pólu, v oblasti od 74° do 81° severní šířkya od 10° do 34° východní délky. Zhruba dvě třetiny rozlohy ostrovů jsou pokryty ledovcem.
Špicberky jsou nejsevernější částí Norska a zároveň Evropy. Nejsou přímo součástí Norska, ale od roku 1920 jsou pod norskou správou.
Souostroví bylo objeveno roku 1194 pravděpodobně Vikingy z Norska a poté znovu roku 1594 Holanďanem Willemem Barentsem, který ho nazval Spitzbergen, což v překladu znamená zubaté vrcholky. V norštině se ostrovy nazývají Svalbard – chladné pobřeží. Největší ostrov se jmenuje Západní Špicberky.
Špicberky dlouho sloužily jako základna velrybářů, na začátku 20. století se zde začalo těžit uhlí. V roce 1920 byla podepsána dohoda, podle které Špicberky spadají pod Norskou správu, ale všichni signatáři (včetně tehdejšího Československa) zde mají právo těžit.
Zhruba dvě třetiny rozlohy ostrovů jsou pokryty ledovcem. Moře zde většinou vlivem Golfského proudu nezamrzá, hlavně na západním pobřeží, ale zátoky, fjordy a moře na východ od ostrovů jsou v zimě zamrzlé. V květnu by již zátoky na západním pobřeží měly být bez ledu.
Špicberky leží daleko za polárním kruhem, takže od půlky dubna do půlky srpna zde nezapadá slunce, od půlky října do půlky února je zde polární noc.
