дiкая eкспедицiя Скорпióн 5 – Украïна

Expedice Scorpio V přímo navazuje na tradici střednědobých sportovně zaměřených nízkorozpočtových expedic. Cílem není cesta z bodu A do bodu B, ale střízlivý pohled na různé oblasti jednoho státního celku nejčastěji z perspektivy aktivního prožitku. Slovo „expedice“ zde nevyjadřuje riziko, exotiku, nedostupnost ani průzkumný potenciál, jako spíše neustálé působení okolí na soběstačný expediční tým a jeho zpětnou vazbu na okolí při pohybu a pobytu mimo běžná turistická zařízení a zázemí, tzv. wilderness – na divoko...

Trasa vychází z logické spojnice zatím stanovených zájmových oblastí, jimiž jsou v první řadě jedno a vícedenní horské túry (Zakarpatská Rus, Krym) a řeky sportovního (Zakarpatská Rus, Šacký N.P., Dunjská delta) i poznávacího charakteru (Kamjanec Podilskyj, Žytomyr), v druhé řadě ukrajinská současnost a historie, reprezentovaná městskými, venkovskými a kulturními centry (Lvov, Kyjev, Kamjanec Podilskyj, Krym – Sevastopol, Bachčisaraj, Jalta; Charkov atd.)

Pěší túry by neměly přesáhnout vcelku 3 dny. Horolezecký materiál, pokud vůbec bude ve vybavení expedice, poslouží max. pro sportovní, nikoli postupové účely. Voda do obtížnosti WW III, splavná na nafukovacích kanoích. Typ kanoí bude upřesněn.
Nejvíce dosud zjištěných informací pochází z průvodce Lonely Planet, doplňkově z internetu, tedy v obou případech ze zdrojů nepříliš důvěryhodných; po určité korekci se mi však – doufám – povedlo dostat k základním, nepřikrášleným a nepříliš zdeformovaným údajům. Konfrontace s programy cestovních kanceláří nebyla významným přínosem, protože zájezdy na Ukrajinu rozumí toliko Zakarpatu, případně samostatně Krym.

Přestože je Ukrajina původní území tatarských nájezdníků, nejsou dostupné informace o možnostech koňských treků. Ty tedy budou zařazovány operativně až podle situace, výměnou za jinou část programu.

Místa a oblasti jsou seřazena chronologicky podle plánované trasy, která se však ještě může významně měnit podle nových skutečností – v současné době je největším problémem existence či neexistence lodní dopravy z oblasti Vylkova (delta Dunaje) do Sevastopolu (případně i z rumunské Constantije tamtéž). Protože informace jsou zatím spíše negativní, je plán sestaven bez přeplavby Černého moře.

Propozice:

Místo: Ukrajina, autonomní republika Krym

Plánovaný program: tranzit z ČR pravděpodobně přes Polsko.

Lvov - Vícedenní horský trek v Karpatském NP, výstup na nejvyšší ukr. horu Hoverlu (2061m) a navazující čornohorský hřeben. Podle možností sjezdy řek Tisa, Čeremoš, Prut aj. venkovské pérdele Zakarpáty, Šešorské vodopády, Čórtův hrád atd.

Město Kamjanec – Podylskij: rozlehlý celkem zachovalý hrad, vstřícný k expedičnímu dobyvatelnému přístupu namísto cestiček a papučí. Splutí meandru říčního kaňonu pod starým městem.

Průjezd střední a jižní Ukrajinou do Oděsy prakticky bez zastávek – když poznámky LP a CK o event. průjezdných bodech (Chmelnyckyj, Vinnycja, Umaň...) očistíme od bedekrovského marastu, nezbyde nic. Takže až Oděsa a to ještě jen možná, její současý obraz nevyznívá pro výpravu našeho charakteru nejlépe – hambince, kluby, bary.

Vylkovo, výchozí bod pro biosférickou rezervaci Delta Dunaje. Tento bod je sporný, protože leží úplně mimo trasu a do Oděsy se musí zpět – nebo přes moře přímo do Sevastopolu. Protože druhou půlku Delty na rumunském území hodlají Rumuni z větší části do dvou let uzavřít (ochrana přírody dle směrnic EU) a na zbytku nestydatě vydělávat, a navíc se LP o rybářské vesničce Vylkovo s vodními kanály vyjadřuje z hlediska turistické infrastruktury dost nelichotivě, je tato zajížďka dost lákavá.

Krym: centrum krymských Tatarů Bachčisaraj. Přístav Sevastopol, centrum krymské války. Pobřežní silnice do Jalty. Mořské pláže. Bílé vápencové pohoří, výstup na nejvyšší bod Roman Koš 1543 m (Krymský NP). V protikladu vulkanická oblast NP Kara Dag (Černé hory). V taktice horských a jiných treků hraje zásadní roli místní stařičká trolejbusová linka ze Simferopolu na jih. Pobřežní pevnost Sudak.

Jediným zástupcem východní Ukrajiny je Charkov. Body na spojnici Krymu a Charkova (Kryvyj Rih, Nikopol, Mykolajiv, Melitopol, Krasnohrad...) viz výše. Všechny ostatní loklaity jsou pro výpravu našich rozměrů příliš na východ a upřímně, neshledal jsem tam nic natolik zajímavého, aby to stálo za vynechání některých bodů dosavadního programu.

Kyjev, hlavní město

Žytomyr, říční kaňon – po vodě, lezecky, pěšky...

Šacký nár. přír. park, jezerní oblast ukrajinsko-polsko-běloruského trojmezí. Divoká voda, na 200 jezer, pěšky.

Přesun do Polska a přes Krakow do ČR.

(Tento plán je nezávazný,vytyčuje pouze hrubou trasu po ukrajinském území. Zahrnuje v podstatě maximum možných míst k navštívení, včetně nástinu aktivity – tj. co tam asi tak je a co se tam dá dělat. Vlastní program se bude průběžně upravovat (a omezovat) podle sjízdnosti silnic, počasí a časových možností. K vyřazení mají předběžně nejvíce předpokladů okrajová místa – Charkov, Šacký NPP, Vylkovo. Je též možné na trase a v jejím okolí vyčenichat (před cestou i v jejím průběhu) další body programu a vyhandlovat je za tyto předběžné.)

Termín: 3-20.9.2011

Max. počet členů: 8

Nezbytné předpoklady: schopnost týmové spolupráce, tolerance, částečné předchozí zkušenosti s pádlováním WW I-II (kdo je nemá,může je získat na Hurá vodě, viz info), horskými túrami a pobytem v přírodě (spaní pod širákem)

Doprava: staršími osobními automobily se zřetelem na cílovou zemi

Klima (předpoklad): kontinentální, odpovídající zeměpisné šířce a období. V Krapatech lze očekávat podzimní deště a nižší teploty, ve střední Ukrajině delší období stálého počasí (hezky nebo hnusně, ale dlouho) a spíše tepleji. V oblasti Krymu sušší teplejší klima s možností častějších zvratů počasí zejména odpoledne.

Noclehy: spacáky pod širákem, případně ve stanech a to jak během transportů, tak během treků. Noční bezpečnostní hlídky nejsou vyloučeny

Strava: společná základní strava z větší části obnovovatelná a doplňovaná z místních zdrojů, jídlo pro horské túry připravené z domova. Kromě základní stravy se každý může dokrmovat z vlastních zdrojů (bufety, restaurace, obchody, lov...) pokud tím nebude narušovat průběh expedice

Povinné vybavení: batoh min. 40 l, karimatka (nedoporučuji samonafukovací), spacák, lžíce, hrnek pevné boty, běžné horské oblečení do sucha i do vodičky, vč. rukavic (alespoň flís) a čepice, neoprén, pádlo, vesta, boty do vody, sáňky, čelovka, pas platnost min 3 měsíce.

Doporučené: návleky, lodní pytel, ekvivalent cca 50-100 EUR (ukr. hřivny lze vyměnit i v ČR) pro soukromou spotřebu.

Cena: 10.000,- Kč. Měla by zahrnovat dopravu automobily vč. jejich přípravy, silniční a dálniční poplatky, základní společnou stravu,nezbytné mapové podklady. Nezahrnuje pojištění, vstupné do objektů, program přes místní operátory. Pokud existuje, tak snad i trajektové spojení na Krym. V rozpočtu není moc prostoru na opravy cestou a škody způsobené expedicí, které se budou dopočítávat po návratu a nepřekročí rozumné částky. Celkový doplatek by neměl překročit 20% z ceny expedice, pokud se již cestou nedohodneme ve všeobecné shodě jinak (např. že si zaplatíme oproti očekávání výrazně dražší trajekt apod. Jedná se o případy,které mají konkrétní analogie z předchozích expedic stejného druhu.

Přihlášky a informace: Jan Šťovíček, 605 533 721,e-mail: arctos@email.cz

Termín přihlášek: 10.8.2011

Pozn. Každý člen expedičního týmu se stará o svěřený, zapůjčený a společný materiál tak, aby nedocházelo k jeho zbytečnému poškození.O nezaviněné poškození se členové týmu dělí rovným dílem, poškození úmyslná či z nedbalosti si hradí každý sám. Vedoucím výpravy jsem já a sporné situace rozhoduji na základě podnětů ostatních účastníků k celkovému prospěchu expedice. Ne vždycky demokraticky a už vůbec ne hlasováním.

Privyt a ščaslivo...

Šťovík